Proč mi nikdo nerozumí?

 

Jsem v podstatě úplně normální člověk. Mé představy o ostatních lidech jsou občas altruistické a polarizačně syntetické jako permeace T článku gama reakčního součinitele.

Občas se projevuje má hypersenzitivita při sledování emočně vypjatých filmů, i když jsou prošpikovány systematizací dějových linií jednotlivých aktérů. Líbí se mi realita světa z pohledu fyzikáního uspořádání jednotlivých veličin, zvláště v podobě systému vlnění a osobně se také díky tomu přikláním k teorii strun. Když se občas zamyslím nad kreativitou některých jedinců ukájející jejich touhy prostřednictvím vizuální generalizace pragmatických detailů, přijde mi to jako občasné abnormální kopírování mymosmyslových radiálních derivátů myšlenek aproximovaných transférů jednotlivých jedinců.

 

Když bych se měl zaměřit vnějším pohledem na opačná pohlaví, musím jednoznačně říct, že kovariantní logické funkce jsou někdy úplně k ničemu a kapacitní hierarchické uspořádání mozkových vln se přitom vědomě měnit nedá. Určitě se mnou budete souhlasit, že masivnost a velikost dokonalých asymptot jsou leckdy relevantně integrující do alfa a beta vln jedince tak, že variabilita jednotky théta je občas úplně konstantní a co víc, nekdy dokonce statická. Přitom dynamika je určena heromonním a feromonním vlivem a to nemluvě o hypotetické analýze bradlického revitalismu.

Když bych se měl zamyslet nad kognitivní trasformací reálného permitiva, nemůže být nikdy aproximován se strukturovanou databází jedlitlivých sektorů, nebo lépe řečeno oddílů, které by nepřipadaly ani na jednu polaritickou barnituritu.

 

Ve zkratce řečeno, myslím, že krása rezistivních deklarantů není vždycky prioritní, ale permitivita prostředí nemůže kooperovat s regulačními integracemi v polárních souřadnicích, stejně tak jako kdybychom porovnali hustotu Saturnu a vody. Saturn by byl vodou nadnášen, ale kapitálová přidaná hodnota by kupodivu nebyla menší než jedna, ale synchronně by limitovala derivace jednotlivých variabilit, dokud by se neuskutečnila hypertenze.

 

Chápu jakýkýkoliv dramatický relevant, i když chybí asynchronní relevance s korporační selekcí. Jenomže lidi, uvědomte si, že kvartálová verifikace analogického psychu je deklarací kvocientu X s první řadou trojciferných prvočísel a to celé vynásobeno číslem 3. Například tedy vůbec nechápu, jak garnitura může uplatňovat endorfní fluescenci na ektomorfní prahy špiček QX a navíc, nejen že konstantu neuplatňuje 3 ale 7, ale také se celá deklarace nenásobí, ale dělí!

 

Také chápu, že projekce truidimů a kvadronů může kvantifikovat paralelní kvartex společně s přímo úměrným koalexem, ale přijde mi to trochu nesourodé s tvrzením, že paralela radiačního korelaxu není aproximačně stabilní.

 

Ale proč mi většina lidí nerozumí, to prostě nechápu...