Co je nového
13. říjen 2012 | 08.00 |
Chtěl bych si sepsat "pár řádek", co se v poslední době událo, abych jednou, až si to budu číst, mohl lépe vzpomínat na ty časy. Jestli to někoho zajímá, ať si to klidně přečte, koho to nezajímá, ať to nečte a jde číst jiné blogy.
Začátkem září jsem se dostal do posledního ročníku na VOŠ. Co je ale velikou změnou oproti předchozím dvou rokům je, že celý první semestr máme tzv. "praxi", kde je každý ze třídy v nějaké firmě. Někteří pracují zadarmo, jiní ne. Někteří mají šestihodinovou pracovní dobu, jiní osm hodin. Patřím mezi ty jiné. Jezdíme autem, zatím jen tři, takže se o palivo dělíme rovným dílem - každý 25,- za jízdu, tedy 50,- na den. Ale je docela možné, že s námi bude jezdit ještě jedna slečna, takže by se cena mohla snížit teoreticky na nějakých 17 korun, ale s ohledem na to, že bude zima a spotřeba paliva bude tedy vyšší + zátěž k tomu, navrhnu tarif 20,- za jízdu, tedy 40,- na den. Není to o moc méně, ale každý peníz se přeci hodí.
Jak už jsem zmínil, máme letos praxi. Musím říct, že to je úžasná věc. Poznávám spoustu zajímavých a dobrých lidí, se kterými sdílím kancelář a které potkávám po halách. Takový detail - jsem v nejmenované japonské firmě, zabývající se výrobou airbagů, volantů, a dalších komponent pro Toyotu, Seat, Fiat a další. První měsíc jsem jenom bezhlavě datloval údaje do počítače, byla to celkem nuda, ale aspoň jsem měl možnost více poznat místní kolektiv a naučit se jména (jelikož s mou pamětí na jména je občas problém...). Bylo to fajn, pár faln kolegyním jsem pomohl s excelem, a snad si tam o mě nemyslí, že jsem nějaké dřevo, když výjimečně něco zapomenu nebo se přehlídnu. S tím zapisováním jsem zaskakoval za jednu slečnu, která byla momentálně v nemocnici.
V říjnu se vrátila a já konečně začal dělat v oddělení, na které patřím. Metrologie.
Je to úžasná práce. Popravdě musím říct, že jsem z ní nadšen a to nemyslím ironicky. Už z názvu vyplývá, že se jedná o měření. Konkrétně měřící přístroje a vše, co s nimi souvisí. V životě jsem netušil, že něco takového ve firmách existuje. Jak je to důležité a jak těžko se pracuje s dělníky, když neplní své povinnosti. Hodně se mi tam líbí, i když je občas trochu nuda, kolektiv lidí je úžasný a já mám radost, že jsem se dostal na tohle oddělení.
Ve stejné firmě jsou ještě dva další spolužáci a myslím, že z nich to mám nejlepší. Alespoň podle toho, co říkali, že dělají. Jeden ze začátku dělal tabulky v excelu a pak ho přiřadili k druhému, aby mu pomáhal. Ten druhý dělá většinou nějaké překlady, běhá po halách a lepí cedulky, které mají být aktualizovány, popřípadě je i laminátuje. Mimochodem - bylo to poprvé, co jsem viděl laminátovačku v akci, když jsem mu v jedné volné chvíli pomáhal 
jxs.cz/026/435/5a84521949_85931867_o2.gif"> No a třetí, jediná slečna, dělá v účetnictví. Mě by tedy nebavilo pořád dokola sedět u počítače a účtovat Má dáti a Dal. A to že, je to v podstatě můj obor (ekonomika) na škole, na tom nic nezmění.
Ale co jsem ještě zapoměl zmínit je, že jako ukončení studia na této škole máme napsat Absolventskou práci, na které bychom měli tento semestr dělat. Na tom by nebylo nic špatného, kdybych jen na to neměl tak málo času. Myslel jsem si, že praxe bude nudná a já budu mít moře času. Kdepak. Práce je tak zajímavá, že přes den nedělám nic jiného. Ano, občas přemýšlým, jak a co do práce zformulovat, ale to je asi tak všechno. Domů přijdu v pět večer, do šesti hodin mám čas, abych si zahrál na piáno (pak už je večerní klid), no a pak už jen dvě hodiny a začíná seriál. Jedniný dny, kdy ne, jsou pondělky a středy. To jsou jedny z dnů, kdy se snažím jít dřív spát, abych byl další den čerstvý a ne seschlý jak křížala.
Co se absolventské práce týče, vybral jsem si téma poněkud neobvyklé. Jmenuje se "Počítačová simulace lidského myšlení". Vybral jsem si toto téma hlavně proto, že mě samotného to velice zajímá. Se studijním oborem to bohužel nemá pranic společného, nicméně zadání bylo, aby to souviselo s nějakými studijními předměty - tedy výpočetka (i když jsme brali jen HaTlaMatLa), psychologie a sociologie. V práci půjde hlavně o to zjistit, zda lze vytvořit (simulovat) uměného člověka pomocí počítačového programu. Bude to těžká práce, která bude navíc složitější o to, že daný program sám napíši. Sám jsem zvědav, jak to celé dopadne. Prča byla v tom, že když jsem se sešel s učitelem, kterého jsem si vybral jako vedoucího práce, sdělil mi, že jej zástupce požádal o oponenturu právě mé práce. Takže jsme se domluvili a jelikož nikoho jiného v jeho oboru neznám, šel tedy do toho se mnou a nyní je můj vedoucí práce, za což mu předem velice děkuji a cením si jeho odvahy do toho jít.
Hrubé základy práce mám již vytvořeny, nějaké zdroje informací také (dvě knihy a z toho jedna elektronická), nyní je potřeba jen se k tomu dostat a mít na to konečně čas. Proto miluji víkendy. Nedej bože, aby se můj čas zkrátil kvůli věcem, po kterých jsem kdysi tak toužil, až sem ze sebe udělal debila. Kdo mě zná tak ví, kdo ne, tomu to může být šumák. Fakt je, že se mi pár holek z firmy líbí (komu taky ne že...) ale to je asitak všechno, dál už to nerozebírám ani hypoteticky, co kdyby... Dělat si takovéhle naděje už mě neaví.
Je to celkově velice zajímavé. Dělám to, co mě baví. Baví mě jak všední dny, kdy jsem v práci, tak víkendy, kdy dělám na své Absolventské práci.
Jo a na závěr - za své vydělané peníze (+ peníze, které ještě vydělám) jsem si objednal notebooka se super výkonem, takže snad konečně dojde na výměnu počítačů v domácnosti - svůj PC dám našim a ten jejich starý asi vyhodíme. Nemůžu se dočkat nového ntb. Příští týden by měl přijít 
A ještě na úplný závěr - začal jsem spolupracovat s blogem blogosvet.blog.cz, kde dělám grafika a příležitostného redaktora.
Mám lidi takovou radost a takový pocit štěstí, že to nic nedokáže nahradit