Programátorovo úvodní slovo
19. březen 2012 | 08.00 |
"Pořád jenom sedíš u toho monitoru a nic neděláš!" Slýchávám občas ze svého okolí, převážně teda mojí matky. Na jednu stranu je pravda, že u počítače trávim hodně času, ale že NIC nedělám, to už ji prostě nedokážu vysvětlit. Programování je mým dalším koníčkem, tak proč nezaložit další rubriku, kam budu přidávat mé softwarové výtvory? Jak nad tím tak přemýšlým, jsem asi divný bloger. No posuďte sami - kterej člověk má tolik různých zájmů?
(Psát o sobě a dávat najevo vlastní názory a vůbec si vést blog (gms), psát příběhy nebo skládat básně (Story), bavit lidi (Komik), hrát na piáno, i vlastní tvorbu (Pianista), dívat se a hodnotit filmy (Filmátor), psát kachny, vymýšlet blázniviny a mást lidi (Kachnička), zajímat se o nové technologie a zajímavosti (Informátor), vymýšlet hlavolamy a hádanky (Hlavolamač), fotit ve 2D i 3D (Fotograf), a dnes k tomu všemu přibude i programování (Programátor)).
Navíc k tomu všemu stíhat školu, ježdění na kole, čekovat Facebook, hrát PC hry... juj, co kdybych náhodou měl holku? Už nyní bych potřeboval, aby měl den alespoň 27 hodin a ještě k tomu se věnovat holce? To už by jistě přesáhlo maximální hranici 30 hodin.
V této části mého internetového JÁ se budu věnovat vlastní tvorbě počítačových programů a her. Budou to prográmky a hry zábavné, užitečné, zbytečné i zajímavé, i nezajímavé.
Jak jsem se k tomu dostal? Už na základce mě počítače táhly, tak jasnou volbou byla Střední průmyslová škola se zaměřením na výrobní technologie. Asi jako většina studentů jsem tam šel s tím, že si po dvouletém studiu vyberu obor Výpočetní systémy. Když na mě ale ve druháku začali učitelé chrlit, co je potřeba všechno znát a co se v tomto oboru vlastně učí, odradilo mě to. Bylo toho zkrátka moc. Nechtěl jsem být mistr světa ve správě počítačů a znát nazpaměť sady algoritmů. Ne, chtěl jsem se programováním bavit, ne trápit. Zvolil jsem si tedy Automatizaci, kde bylo od všech oborů něco. Elektrotechnika, výpočetní systémy, energetika, strojařina. A na předmětech jako mikroprocesorová technika jsem zářil a učitel někdy ani nechtěl věřit, že jsem ten program napsal já :D . Byla to volba být buď malou rybkou ve velkém rybníku - volba výpočetních systémů, nebo být velkou rybou v malém rybníčku - automatizace (ve smyslu počítačů - co se týče jiných předmětů, byla to bída :D). Prostě jsem se bál, aby mi obor výpočetních systémů nevzal mé iluze...
Programování mě baví dodnes a řekněte sami - když si chcete zahrát nějakou suprovou hru, přesně podle Vašich představ, není lepší si ji sám vytvořit? A to je na tom to pro mne fascinující.
Od toho programování se mimochodem také odvíjí mé logo - trojúhelníková značka s černým obrysem a žlutou výplní, kde uvnitř stojí Kentaur. Ne, není to koník, je to mýtické zvíře, které mám ve svém znamení zvěrokruhu. V některých případech se i pohybuje :)Pokud by se tu vyskytl nějaký čtenář, nebo překvapivě i čtenářka, která by programování rozuměla, mohu ještě napsat, že programy píšu v jazyku Delphi a hry převážně v Game Makeru.
Tak to by bylo tak obecně. Příští pondělí se zde objeví jedna z her, dle mého názoru patřící do těch více povedených.