Jak na čas

 

Každý zná situaci ze školních lavic, kdy se čas o hodině ukrutně tááááhne a každá minuta trvá nekonečně dlouho. Na druhou stranu je situace, kdy jsme na internetu. To zase hodina trvá jako minuta a člověk pak nic nestíhá. Celý tento problém je v naší nečinnosti. Pokud se něčím zabavíme, utíká čas rychleji. A čím více se zabavíme, tím rychleji čas uteče.

Ve škole nám tedy nezbývá, než se něčím zabavit. Za-bavit. Od slova bavení. A s tím souvisí také fakt, že je potřeba, aby daná činnost člověka bavila. A čím intenzivněji děláme to, co nás baví, tím rychleji nám čas uteče.

 

Vtipnější, ale extrémně nepraktická varianta hovoří o tom, že co můžeš udělat dnes, odlož na pozítří a zítra budeš mít volno. Jak jsem psal, je to sice vtipné, ale úpln k ničemu, protože se člověku úkoly nahromadí a slibovaný den volna nezíská. Ale to snad nikomu vysvětlovat nemusím, proto se zaměřím na můj postřeh.

Pokud tento systém budete poctivě aplikovávat celý týden a poctivě, vězte, že většině z vás začne připadat, že po čtvrtku přijde sobota, po pátku neděle a když pak opravdu přijde víkend, budete mít o to větší radost, že je tu konečně víkend. A úkoly o víkendu se dělají o to lépe, jelikož je jednak víc času na jejich splnění a jednak se vůbec nejde do školy.

Obrovskou výhodou je fakt, že pak se můžete smát lidem, kteří se stresují den před odevzdáním úkolu, že nic nemají, protože vy už to na rozdíl od nich dělat nemusíte. Jinak řečeno - jste vždy o krok napřed.

Samozřejme tento systém nepočítá s úkoly, které jsou zadány hned na následující den, ale těch mnoho nebývá a když už, nejsou tak rozsáhlé, proto je zbytečné se jimi zde v článku zabývat.

 

Pokud se úkoly nahromadí a nevíte, k čemu se dostat dřív, určitě neztrácejte čas nějakým vytvářením plánu, kdy co přijde na řadu. Samotné vymýšlení toho plánu zabere nějaký čas a pokud toho bude opravdu hodně, ztratíte po chvilce i chuť nějaké úkoly plnit. Proto je úplně nejlepší řešení vyhradit si na to jeden víkendový den a ten využít ke splnění všech těchto úkolů. Pokud jste student, jako já, dejte si sešity ze všech předmětů, ve kterých máte nějaký úkol, na jednu hromadu na jednu stranu stolu.

Poté si v klidu posaďte ke stolu a postupně berte z vrchu sešit po sešitu a plňte jednotlivé úkoly. Po splnění vždy sešit zavřete a položte na druhou stranu stolu.

Díky tomuto systému fyzicky vídíte, kolik úkolů jste již splnili a kolik vám toho zbývá. Tím, že ty dvě hromady máte stále na očích, vás motivuje k co nejrychlejšímu přesunu na splněnou stranu.

Já osobně upřednostňuji, když je klid, nehraje žádná hudba a nikdo a nic mne neruší.

 

Je to asi nejtěžší bod, ale zároveň i nejefektivnější. Když každý den vysedáváš hodiny třeba na facebooku, určitě jeden den můžeš oželet a nikdo se z toho nezblázní. Facebook zde bude pořád, ale potřebné úkoly ne. Můsíš splnit to, co je nenahraditelné a co se opakovat nebude. Musíš upřednostnit koníčky před povinnostmi. Úkoly musíš brát jako povinnosti, které když nesplníš, budeš mít akorát problémy. Problémy z toho, že nebudeš ten den zrovna na počítači, určitě nebudou tak velké. Jako student se musíš naučit plnit své povinnosti. Do budoucna ti to přinese hodně kladných poznatků, né-li finanční odměnu. Musíš si uvědomit, že škola tě nemá za úkol terorizovat a zdržovat tě od tvých koníčků, ale má tě připravit na něco, z čeho jednou budeš mít peníze. A peníze jsou myslím už veliká motivace k tomu si plnit své povinnosti.

Já sám jsem bohužel takový, že si v hlavě všechno plánuju dopředu. Co, kdy, kde a jak. Úplně nesnášim, když se s někým na něčem domlouvám a když se zeptám, kdy zhruba přijede, řekne, že neví. A navíc mi nedá ani hrubý časový odhad. To pak jsem v háji. Ale na druhou stranu to pak neřeším, ale vytočí mě pak blblání dotyčné osoby, když pak řeknu, že "až za chvilku" nebo "už je pozdě". Ale to jen tak na závěr, jako ukončení článku...